Struny a jejich historie - Uni-sport.cz

Tenisové struny

Struny jsou nedílnou součástí hry. Skvělá raketa bez perfektních strun, to je jako polovina houslí Stradivarius, Ferrari bez silného motoru nebo jako žralok se špatnými zuby.

Při typickém podání údeří struny míč takovou silou že návrat deformovaného výpletu do jeho původního tvaru trvá cca až 5 milisekund. Při tomto konatku dochází ke ztrátě energie, která se z větší části ztráci při deformaci míče jelikož struny jsou mnohem pružnější. Pokud má tedy výplet menší napětí, volnější struny méně deformují míč a jeho rychlost se po údery zvyšuje.

V roce 1920 bylo průměrné napětí strun okolo 20 kg (44lbs). V současné době se běžně používá napětí okolo 25 kg (55 lbs) a někteří profesionálové používají napětí blížící se až 35 kg (77 lbs).

Přírodní střeva

První tenisové rakety používané od roku 1874 se vyplétali vnější vrstvou ovčích střev známá také jako serosa. Ovčí střeva se vskutku velmi dobře hodila na struny, poněvadž poskytovala vyjímečnou pružnost, ealstiticu a držela napětí. Nicméně nedostatek ovčích střev po druhé světové válce nutil výrobce hladat jiné přírodní alternativy. Po několika letech experimentů se nakonec začali používat i kravská, prasečí a koňská střívka.

Přírodní struna (Natural Gut) 25x zmenšeno / FOTO: itftennis.com		Průřez přírodní strunou 32x zmenšeno / FOTO: itftennis.com

Délka struny potřebná k vypletení 1 rakety se pohybuje mezi 11 až 12.2 metrů. Ovčí střeva mají obvykle délku méně než 8 metrů. K vypletení jedné rakety bylo tedy zapotřebí použít dvě struny z střívek dvou ovcí. Kravská střívka mají tu výhodu, že jsou delší a dovolují tak vyplést raketu jednou strunou.

Než se přírodní střívka dostanou ke konečnému spotřebiteli, prochází nezbytnou úpravou. V první fázi úpravy se střívka namáčejí v chemické lázni k odstranění veškerých nečistot. Obvykle ještě dochází k bělení střívek, ale někteří výrobci ponechávají přírodní barvu. Poté se struny pomalu vysušují a výsledná vlákna se vyhlazují a leští k dosažení požadovaného průměru. Posledním krokem je použítí ochranného polyurethanového zátěru.

Syntetické struny

I přesto, že zvířata nejsou chována speciálně pro střeva (střívka ze zvířat pro tenisové struny jsou jako vedlejší produkt a vybírjají se na jatkách), jejich cena je poměrně vysoká. Dalším mínusem přírodních střev je poměrně malá životnost, odolnost vůči vlhkosti a opotřebení. Tyto nevýhody vedli výrobce k vyvinutí strun z umělých materiálů.

Monofilamentí syntetická struna s jednoduchým jádrem 25x zmenšeno FOTO: www.itftennis.com		Průřez monofilamentní strunou s jednoduchým jádrem 35x zmenšeno FOTO: www.itftennis.com

Syntetické struny jsou vyrobeny především z nylonu nebo polyesteru (případně v kombinaci s Kevlarem pro zvýšení životnosti), pomocí jednoho nebo až stovky malých vláken (fibers). Vlákna se stáčejí v tzv. balícím procesu. Jednoduché struny (monofilamentní) se skládají z pevného jednoduchého jádra a vnějšího obalu z tenčích vláken tvoří ochrannu a zvyšující tak trvanlivost struny. Multifilamentní struny mají obvykle jádro tvořeno stočenými vlákny ve snaze napodobit přírodní struny.

Nicméně syntetické struny nikdy nenahradí výjímečný cit a dynamickou sílu strun pocházajících z přírodních materiálů. Vždy si najdou své příznivce ať z řad profesionálů nebo rekreačních hráčů i přesto, že jejich cena je mnohonásobně vyšší než cena výpletů z umělých vláken.

nahoru