Tenisové rakety - Uni-sport.cz

Vítejte v tomto našem malém Muzeu tenisových raket. Tato sekce je určena především všem tenistům a tenistkám - mladým nebo dříve narozeným, které zajímá něco málo z historie tenisových raket a slavných sportovních značek. Pro všechny, kteří tuto dobu nebo-li také řečeno dobu dřevěných tenisových rakety již nezažily nebo naopak, vzpomínají jak se tentkrát s těmito raketami vlastně hrálo.

Ukázka plechovek tenisových míčů z první poloviny minulého století. Z leva: DUNLOP Vincent Richards (1930), PENN Allcourt (1930), WILSON Championships (1935), WRIGTH & DITSON Silver Red (1938), GOLDEN CROWN (1950), SPALDING Pancho Gonzales (1950)

Historie hry zvané Tenis (Tennis)

Roku 1592 byla v Paříži zaznamenána pravidla francouzské hry paume. Angličan Walter Clopton Wingfield se nechal těmito pravidly inspirovat, aby si roku 1875 nechal patentovat hru zvanou tenis. V červenci roku 1877 se ve Wimbledonu konalo první mistrovství. Další tři největší turnaje se konají v New Yorku (Flushing Meadows, od roku 1881), v australském Melbourne (1905) a v Paříži (Roland Garros, 1925). V olympijském programu byl tenis od roku 1896 do her v roce 1924. Poté byl vyřazen, aby se roku 1988 opět mezi olympijské sporty vrátil. Mezinárodní tenisová federace ITF (od roku 1977 ITF) byla založena roku 1913.

Tenis patří k olympijským sportům. Z tenisu se vyvinulo několik podobných sportů hraných zejména pod střechou na speciálním kurtu, např. squash nebo ricochet, nebo jiné modifikace, jako např.: plážový tenis.

Historie tenisové rakety

Raketa určená pro tenis neboli "Lawn Tennis" (dřívější označení pro tenis) se poprvé objevila v roce 1870. Byla odvozena od raket, které se používali na Real neboli Royal Tenis, což byla hra, která se hrála již několik staletí před tím . Tyto rakety se vyráběly ze dřeva v mnoha variacích obvykle kosočtvercového "klíčového" tvaru. V prvních letech se rakety vyráběly individuálně bez jakýchkoliv omezeních, což vedlo k různým nápadům a rakety tak získávali mnoho podob a variací a většinu z nich si nechali jejich výrobci i patentovat.

První rakety se vyraběly ze dřeva jasanu a to díky jeho dobré pevnosti, houževnatosti a schopnosti se ohýbat do požadovaného tvaru. Později se začlo experimentovat i s kovovými materiály a objevili se i první kovové rakety. Zde nastal ovšem problém s ostrými hranami průchodů vyvrtanými do rámu rakety, kterými procházel výplet. Struny často praskali. Tento problém dřevěné rakety neměli a kovové rámy si tedy museli na svojí slávu ještě chvýli počkat.

Dřevěné rámy

Rakety se zprvu vyráběly a lepily z jednoho nebo více kusů jasanového dřeva ohnutého do požadovaného tvaru . Ve 40. letech minulého století se díky mechanizaci výroby začaly tenisové rakety lepit z většího počtu tenčích vrstev dýhy a začali se používat i jiné druhy dřeva. Jasan, javor a habr se používali jako základ pro pevnost a tuhost, bílý ořech pro lepší odolnost proti opotřebení na vnější straně rakety, buk a mahagon na krčku a shaftu rakety pro kosmetický vzhled a obeche* jako lehká výplň do shaftu rakety.

V průběhu mnoha let vývoje tvarů, velikostí a výsledné hmotnosti se nakonec tenisové rakety do jisté míry standardizovali do konečné výlsledné podoby, ale až do roku 1979 nebyla nikdy stanovena žádná pravidla ani limity pro tenisové rakety. S příchodem masové výroby raket z nových kompozitních materiálů to bylo již nezbytné a v roce 1979 byly Mezinárodní tenisovu federací poprvé zavedeny a ustanoveny limity pro tenisové rakety.

Ocelové rámy

Problém s vyplétáním kovových raket byl vyřešen až v roce 1953 firmou Lacoste, která navrhla a patentovala metodu kde struny procházely drátem, který byl propleten s rámem rakety. Výsledkem byly první komerčně úspěšné "nedřevěné" rakety. S raketou WILSON T2000 této koncepce vyhrál Jimmy Connors mimo jiné i dva Wimbledonské tituly v roce 1974 a 1981.

Systém vypletení tenisové rakety WILSON T2000

Obchodní uspěch této rakety brzy zapříčinil rozvoj dalších typů ocelových rámů, později v 70 letech vyrobených i z hliníkových a karbonových slitin. Použití těchto materiálů zajistilo lepší pevnost a tuhost rámů. Další změnou u raket byl vznik krčku (oblasti mezi hlavou a držadlem rakety) neboli rozdělení shaftu rakety na dvě ramena. Místo mezi těmito dvěma rameny zvané bridge (můstek) bylo obvykle svařováno, ale některé firmy pro zjednodušení vsazovali do tohoto prostoru plastové spoje. Pro izolování struny v kovových průchodech byly vyvinuty plastové průchodky a ocel byla postupně nahrazována hliníkem pro jednoduší a levnější postup výroby. Takovéto rakety začali úspěšně vstupovat na trh a postupně odsunovat do pozadí dřevěné rakety.

Zvýšená tuhost a pevnost rámu, přivedla v polovině 70 let firmu PRINCE k výrobě rakety s hlavou větších rozměrů než bylo obvyklé. V té době neextistoval žádný limit na velikost hlavy, který by stanovila Mezinárodní tenisová federace. Limity pro tenisovou raketu byly zavedeny až v roce 1979. Ukázalo se, že velikost hlavy téměř o 100% větší než u standardních dřevěných raket je výrazně lepší při hře a firmu PRINCE následovali další výrobci..

Kompozitní Rámy

Úspěch výroby kovových raket vedl brzy k experimentování s jinými netradičními materiály především se skelným vláknem a nově vyvinutým karbonovým vláken. I když karbon byl podstatně dražší než ocel, dostal přednost pro svojí větší tuhost a pevnost a nabídl tak možnost pro další vývoj rámů tenisových raket.

Pomocí technologie použité v lyžařském průmyslu, již v roce 1969 vyrobila firma HEAD kombinací kovu a plastu první kompozitní tenisovou raketu, kterou uvedla na trh pod názvem Arthur Ashe Competition.

nahoru